Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o Váš názor ve věci užití nízkomolekulární heparin – Clexane při IVF + ET či KET.
Již jsme s manželem podstoupili 2 x kompletní cykly IVF + ET a několik KET (v nativu i s estrogen. podporou) a vždy zcela neúspěšně (embrya se nikdy neuchytila). Protože jsem „trombofilik“ (resp. nosička heterozygotní mutace genu pro tombin) a v minulosti jsem prodělala hlubokou trombózu PDK po krátkodobém užití hormonů, vždy je mi indikován Clexan 0,4. Bohužel se ale vždy setkávám se zcela odlišnými názory lékařů na jeho indikaci – zatímco můj hematolog doporučuje užití Clexane již od zahájení hormonální přípravy, v sanatoriu jej doporučují užít již ode dne embryotransfer anebo potvrzení těhotenství (názor se liší u každého z lékařů) a můj gynekolog rovněž doporučuje užití až od potvrzení těhotenství. Proto byla jeho indikace vždy opravdu různá (podle názoru z přítomných lékařů v sanatoriu)
Nyní nás čeká KET v nativu (pouze s doplněním Utrogestan a Otrivelle) a protože názory lékařů se opět liší, prosím o Váš názor, kdy dle Vás je vhodná doba zahájit prevenci Clexane…? Bojím se, zda užití (či právě absence podávání) Clexane nemůže být z jednou z příčin neúspěchů…
Předem Vám velice děkuji za Vaši odpověď.
Stanislava
Dobrý den, paní Stanislavo,
dlouhodobé preventivní podávání nízkomolekulárních heparinů (Clexane) by mělo být vždy řízeno a kontrolováno hematologem, nikoliv lékařem CAR. Pokud jste již prodělala hlubokou žilní trombózu a máte prokázané riziko v podobě trombofilní mutace, pak je tato prevence jistě na místě.
Pokud budete mít KET v nativním cyklu, bez estrogenů, není podávání Clexane nezbytně nutné. Riziko vzniku žilní trombózy zvyšují podávané estrogeny (Estrofem), dále imobilizace (dlouhodobý klid na lůžku, sádra, atd..) a dále těhotenství – ale většinou až ve III. trimestru, kolem porodu a v šestinedělí, kdy je podávání ve Vašem případě opravdu nezbytné.
Řídil bych se tedy doporučením hematologa.
S pozdravem
MUDr. Jakub Texl