Prováděné výkony COP

Diagnostika přednádorových změn a nádorů (čípku, pochvy, vulvy) je založena na tzv. prebiotických metodách (kolposkopie, onkologická cytologie, typizace HPV) a histologickém ověření vzorku tkáně (=biopsie). Léčba je závislá na stadiu změn. Nejčastějším léčebným zákrokem jsou různé techniky konizace (viz níže).

Expertní kolposkopie, kolposkopie
Kolposkopické vyšetření je zobrazení děložního hrdla, pochvy a zevních rodidel ve zvětšení binokulárním kolposkopem při gynekologickém vyšetření.
Rozlišujeme základní (nativní) kolposkopii, při které je vyšetřovaná oblast pozorována bez podání jakéhokoliv roztoku, a kolposkopii rozšířenou, při které je na pozorované místo nanesen nejčastěji roztok kyseliny octové. Cílem rozšířené kolposkopie je eliminovat faktory zhoršující přehlednost (zejména hlen nebo krev) a zvýraznit případné změny.
Pozorovány jsou změny povrchové sliznice (odborně epitelu) a změny ve tvaru a uspořádání cév. Pro jednotlivé nálezy je zavedeno odborné názvosloví, jehož cílem je popisné vyjádření plošného rozsahu i pravděpodobné závažnosti změn

Onkologická cytologie
Onkologická cytologie je hlavní screeningovou (vyhledávací) metodou. Slouží jako základní způsob k odhalení předrakovinových změn (odborně prekanceróz, dysplazií) a rakoviny děložního hrdla. Odběr cytologického stěru se provádí v návaznosti na kolposkopické vyšetření. V těhotenství je odběr proveden jako běžná součást základního vyšetření. Cytologii lze odebrat i z podezřelého místa v pochvě, při změnách na zevních rodidlech je její využití omezené.

Cytologickým stěrem jsou odebrány povrchové buňky (na obrázku vpravo číslo 2) ze zevní části děložního hrdla (odborně exocervixu) nejčastěji špátlí nebo kartáčkem a povrchové buňky z kanálku děložního hrdla (odborně endocervixu) obvykle speciálním kartáčkem. Vyšetření je nebolestivé, někdy může být při odběru z kanálku děložního hrdla pociťován tupý tlak v podbřišku, po vyšetření se může objevit slabé zakrvácení.

Odebrané buňky jsou natřeny na sklo a zafixovány alkoholovým roztokem. Nedílnou součástí stěru je i dobře vyplněná průvodka k vyšetření, obsahující informace o datu posledního menstruačního krvácení, užívání antikoncepce či délce trvání těhotenství. Fixovaný preparát cytologického stěru je s dokumentací odeslán k vyhodnocení do cytologické laboratoře, kde odborník-cytolog vyšetří a nález se podrobně popíše. K hodnocení je aktuálně v České republice využívána cytologická klasifikace přijatá v USA ve městě Bethesda v roce 2001.

Po velmi podrobném a jednoznačném popisu následuje doporučení dalšího postupu. Cytolog zhodnotí kvalitu stěru, hormonální stav ženy a případnou infekci a zařadí pozorované buňky děložního hrdla do příslušné kategorie. Zjednodušeně je možné popsat 3 různé skupiny výsledků: 1. nálezy normální, 2. nálezy nejasné a 3. nálezy abnormální. V případě nejasných nebo abnormálních výsledků je doporučena kontrola cytologického stěru v kratším intervalu, obvykle za 3–6 měsíců, případně kolposkopické vyšetření ve specializované ambulanci Centra onkologické prevence (běžně používaná zkratka COP).

Biopsie
V případně abnormálních nálezů je nejčastěji nejprve odhalen abnormální výsledek cytologického stěru. Následné kolposkopické vyšetření, často prováděné již ve specializované ambulanci COP, má za cíl blíže zhodnotit úroveň závažnosti změn. Nezřídka je proveden pod kontrolou kolposkopem i odběr malého vzorku tkáně z nejpodezřelejšího místa k potvrzení předpokládaných změn. Odběr tzv. minibiopsie (odborně punch biopsie) pomocí speciálních kleští je dobře tolerován a lze jej provést v návaznosti na kolposkopické vyšetření bez potřeby místního nebo celkového umrtvení.

Konizace
Při průkazu předrakovinových změn u netěhotných žen je podle jejich závažnosti, věku ženy i reprodukčních plánů zvolen konzervativní postup v podobě častějších kontrol, nebo je doporučeno provedení malého operačního výkonu (nejčastěji konizace), který odstraní celou postiženou část děložního čípku.

V těhotenství je situace odlišná, i nejzávažnější předrakovinové změny se snažíme pouze sledovat a jejich řešení odkládáme až na období po skončení šestinedělí. Současné znalosti ukazují na relativně vysoké procento spontánního vymizení předrakovinových změn po porodu. Větší operační zákrok než jen odběr malého vzorku v podobě biopsie, volíme v těhotenství pouze při podezření na přítomnost rakovinových změn.

POZNÁMKY K VÝKONU: výkon u nás provádíme v režimu jednodenní chirurgie. Zákrok trvá v krátké žilní narkóze (bez intubace) cca 15 minut. Příjem na lůžko je mezi 7.00-7.30, propuštění pak v odpoledních hodinách. Doma je nutno dodržet minimálně 7 dní klidový režim (zvláště nezvedat těžká břemena). Dohojování čípku pak probíhá minimálně měsíc, kdy může být lehké špinění nebo i zvýšený výtok. Kontrolní cytologické stěry a kontrola kompletního zahojení čípku zde v COP pak za 3-4 měsíce od výkonu. Dřívější odběr onkologické cytologie není doporučován – může být falešně zkreslen hojením na čípku po zákroku. Do prvního odběru cytologie je doporučen pohlavní styk s prezervativem.

DIKO (=diatermokoagulace)
V případně negativní cytologie při chronických potížích typu hlenovitých výtoků nebo nepravidelného špinění při nálezu ektropia na čípku je možno použít termodestrukčních metod. Výhodou této metody je ambulantní, rychlé, minimálně bolestivé ošetření čípku.
Zda je použití této metody vhodné je nutné nejprve osobně zkonzultovat se specialistou COP.

KONTAKTUJTE NÁS